...ti všichni nás vítali ve studiu Bubec v Řeporyjích, kam jsme byli pozvaní na workshop. Simonka nás čekala už na nádraží - jeli jsme totiž vláčkem, úskalími rozkopaného Smíchovského nádraží nás skvěle provedl nás Jáchym, pravověrný šotouš, který toho o vlacích, tramvajích a metru ví víc než my všichni dohromady. V Bubci jsme si prošli parkem se sochami, nadchla nás Čítárna Václava Havla, a ještě dřív jsme si cestou vystoupali na Schody do nebe, interaktivní sochu kousek od řeporyjského nádraží. 

 

A pak už to byla čistá krása. Čestmírovy sochy ze dřeva, kovu, plastu i betonu nás nadchly a inspirovaly, abychom pak sami zůstali pěkně při zemi: většina z nás dělala z hlíny nějakou mističku (i když výjimky se našly).  Nejkrásnější Čestmírův kus byla asi podle mínění většiny Kukla, a autorku textu potěšilo setkání po letech: v ateliéru se tyčil Velký posel, topol, do kterého lidé šeptali svá přání na Kampě, protože byl uvnitř úplně dutý. Když padnul, Čestmír z něj vysochal nádherné dílo... 

 

Děkujeme za pohostinnost, vyšlo nám i počasí, byla to zkrátka velká krása.