...jsme měli tentokrát snad všichni. Hotové mozaikové "mandaly" se totiž spárovaly černou spárovkou, která se míchá z velejemného prášku. Jeho zrníčka dodnes občas zašpiní nějaký nově vznikající sešit, kdo ví, odkud se neviditelné částečky ještě pořád snášejí. Hlavní ale je, že jsme skoro u cíle - až na jeden kulatý mozaikový disk jsou všechny hotové a čekají, až je zavěsíme na šedou betonovou zeď, ohraničující zahradu vnitrobloku, kde sídlíme. Tahle sláva nás ještě čeká, ještě dolaďujeme a drobně doděláváme, nějakou hodinu to ještě potrvá. Ale kochat se můžete s námi už teď - je to krása, že jo? Na druhém mozaikovém workshopu jsme dokonce ani nebyli sami - a zase byla spoustu smíchu, povídání i tichého soustředění na práci. Tuhle zenovou a meditativní činnost jsme si oblíbili a zdá se, že s námi v nějaké podobě i díky Pavlínce Pecko zůstane...